Babická písnička pětačtyřicetiletá

Poslední březnová sobota patřila již tradičně přehlídce trampských kapel „Babická písnička“. Akce konaná v Babicích u Rosic nedaleko Brna je to vpravdě zavedená, vždyť letos proběhl již 45.ročník. Za tu doby prošly Babicemi spousty kapel a uskupení, kamarád Jura Cancák a Pupek (Vladimír Chromeček, ředitel, organizátor a dobrá duše v jednom) vypátrali, spočítali a sepsali všechny účastníky předchozích ročníků, a jsou jich opravdu desítky. Nás ale zajímá ten letošní, půlkulatý. Po úvodním slovu ve vyprodaném sále Babické hospody zazněla tradiční Vlajka, tentokrát v podání Dolfy ze zbyšovských Roverů, jeho vnuka Martina Drobka Švejdy, Tuka, Korába z Trosečníků a Jordána s Pupou z T.O.Rowers. Tichou vzpomínku jsme věnovali všem kamarádům, kteří tu už s námi nejsou.

Vlajka na pódiu...

...a v sále mezi diváky

Poté nastoupila první kapela večera – brněnská Bounty. Po prvních, často hraných Ryvolovkách (Mrtvej vlak a Máš chuť evergreenů), Věčným vlaku od Jožky Jégra, muzikanti sáhli do vlastní tvorby. Zahráli mimo jiné Podzimní vandr s pěknými vokály. Bounty vznikla rozdělením skupiny Orion, jejichž bývalý kapelník je i kapelníkem nově vzniklého Orion Bandu, který zahrál jako druhý v pořadí. Band značně posílil kapelník ze skupiny Přístav – Víťa Buriánek. Ten svou sólovou kytarou dal vyniknout třeba songu Podzim, který nezapomenutelně hrával Příboj.

Bounty

Orion Band

Následovalo živelné vtrhnutí brněnské kapely D.N.A , která nenechala nikoho na pochybách, že ač se nepohybuje přímo v žánru tradiční trampské písně, tak se zaručeně nikdo nudit nebude. Čtyři mladé kočky a jeden kytarista si hraní viditelně užívali, nástroje jim doslova kvetly v rukách, střídali polohy hlasů a dílčí nálady koncertu, a navíc u toho vážně dobře vypadali. A nejsou to žádní začátečníci, v Babicích jsou pro velký úspěch už podruhé a už mají na kontě vlastní CD.

D.N.A

První část koncertu uzavíral F.T.Prim, který na podzim oslavil už 25.rok výskytu na scéně. Začali písní z nového CD – song Bílej, který je inspirovaný přízrakem z Oslavky, mnohým z nás poté kápli do noty písní Oslavku přímo velebící, navíc zpívanou i Žakynovým sameťákem. To byl vážně zážitek slyšet naživo. Následovaly publikem oblíbené songy Přísahám a Vlčí dráp, následující Štolu č.14 zpívalo už publikum s kapelou. Kytary a vokály byly krásně v harmonii, pěkně odvedené vystoupení.

F.T. Prim

O přestávce bylo možno v přísálí shlédnout pojízdnou výstavu Trampského muzea. Klobouk dolů před kamarády, kteří věnují energii shromažďování historických artefaktů.

Trampské muzeum

Čas po přestávce, původně vyhrazený pro Příboj nakonec vyplnila jiná chodící legenda, Karabina. I dle Čičových slov spolehlivá „kapela na telefon“ opravdu splnila očekávání. Zahráli část svého obvyklého repertoáru jako úvodní Zloděje koní, Vandrovníky nebo Volání větru. Pedro dokonce přiznal, že na tomto pódiu hrál s Karabinou už před 35-ti lety a jak poznamenal Pupek, prý to už je to předjaří smrti… Ale vtípky tak nějak ke Karabině patří, i když tentokrát na ně nebylo moc času. Další píseň, Padá láska, drsná Ryvolovka s křehkým textem, skvěle zazpívaná Fargem a z veselejšího ranku Starý šerif a přídavek Mexická svatba, to jsou ty jistoty, že slyšet Karabinu se prostě vyplatí.

Karabina

Následovalo netrpělivě očekávané Pekaringo, host ze Slovenska. Tentokrát hráli nikoliv Ryvolovky, které tak dobře umí, ale vlastní tvorbu. Začali v základní sestavě – Pekaringo Basic (PEdro, KAli, RINGO) a odehráli dva songy, mimo jiné Noc na Pohodě. Pokračovali přibráním zpěvačky Plamienky ve složení Pekaringo SK+. Slyšeli jsme skvělý Medzičas a Vyšnou Bocu. Poté přešli do posledního stupně Pekaringo SK+CZ, kdy přišla na scénu Heny (Martina Orthová). Začala titulní písní Kanada z nově vydaného CD, následoval Náš vítr z hor a U tří starejch psů. Henino skvělé frázování a zajímavý hlas nadchl určitě většinu kamarádů v sále. Přidaná Dálka už jen podtrhla výsledný dojem dobře sehrané a šlapající party.

Pekaringo

Přehlídku kapel uzavíral T.E.Band, další protřelý brázdič koncertních pódií. Na rozjezd dali Poslední mindrák, aby poté pokračovali dvěma skvělými Jordánovými písněmi – GWL story a moji oblíbenou Tuláckou. Pedro skvěle předvedl svůj Čas bohatýrů, Karabinu a Pro pár šupů od Bédi Šedifky. Vystoupení zakončili nádhernou, poetickou a Pedrem vystřiženou písní Mraky.

T.E. Band

Ale to už byl čas na rozloučení s diváky. Na pódium tedy organizátoři pozvali účinkující k závěrečné Řeka hučí. Myslím, že ročník to byl hodně povedený. Velký dík patří organizátorům za bezproblémový průběh a příští rok poslední březnovou sobotu zase v Babicích!

Zakončení

Peklo...

Tímto skončila oficiální část koncertu, část hudebníků se poté přesunula do přilehlého pekla, kde se po čertech dobře hrálo a zpívalo dlouho do noci. A kdo zavčas neutekl, ten tam hraje doteď!

Linda

Další fotky jsou k vidění u kamaráda Vlastika a to ZDE!

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
582175
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Tento článek zatím nikdo nekomentoval.