Hudební vzpomínka na Sosníka

V posledních letech odešla na svůj poslední vandr celá řada kamarádů a bohužel velmi citelně prořídly i řady trampských muzikantů. Nebudu je tu všechny vyjmenovávat, to by bylo dlouhé a smutné povídání, které ani není smyslem tohoto článku. Nicméně jednoho konkrétního kamaráda bych přeci jen rád vzpomněl. Za pár dnů tomu bude přesně rok, co se do té velmi dobré společnosti tam někde nahoře zcela nečekaně vydal i kamarád Sosník z tišnovské trampské osady STON (Spojené trampské osady Norland).

Sosník na potlachu Sa-jó - sedící uprostřed.

V trampských kruzích se občas setkávám se zajímavým a trošku podivným jevem, kdy se někteří kamarádi navzájem vychloubají, koho všechno znají, s kým se kamarádí, byť se potkali třeba jen jednou v životě a podobně. Mě tahle trošku divná móda lehce míjí a nebudu si tak nic vymýšlet ani v tomto případě. Nebyli jsme se Sosníkem žádní extra velcí kamarádi, kteří by bez sebe nemohli být – tedy ne že bychom proti sobě něco měli, to určitě ne, ale prostě se naše toulavé boty většinou toulaly jinými stezkami. Potkávali jsme se sice dlouhé roky, ale jen asi tak dvakrát, třikrát do roka, zpravidla někde na potlachu nebo jiné trampské akci. Pravidelně jsme se setkávali vlastně pouze na potlachu našeho trampského spolku Sa-Jó, jehož jsem guvernérem a kam Sosník rád a pravidelně jezdíval si zahrát a zazpívat.

Sosník byl taky oproti mně přeci jen o generaci starší a tak byl pro mě osobně především váženým hostem našich potlachů, zejména pak proto, že nezapomenutelně nádherně hrál a zpíval. Nejednou na našem potlachu hrál i úvodní Vlajku. Nejlepší ale byly pozdně noční chvíle, kdy řady kamarádů kolem ohně prořídly, a zazpívali jsme si v klidu jen v pár lidech v úzkém kruhu, kdy nejlépe vyniknul Sosníkův velmi příjemný hlas, se kterým zpíval své i mé oblíbené písničky. Až po jeho nečekané smrti jsem se úplně náhodou dozvěděl, že jeho dcera Lenka s námi i kdysi dávno jezdila na vandry na Oslavku a nějakou neuvěřitelnou shodou okolností jsem nevěděl, že je to vlastně Sosníkova dcera. S jeho druhou dcerou Evou (také trampka) jsem si pak nedávno pěkně popovídal a dostal jsem od ní i nějaké fotky. Ze směsi svých i jejích fotek jsem pak jako vzpomínku na Sosníka poskládal pozadí k písničce Nejkrásnější zem právě v Sosníkově podání. Sama Eva mi říkala, že je to ideální volba, protože měl tuto písničku moc rád a říkal jí "swingovka". Písničku i fotky si můžete pustit zde:

Sosník byl taky neobyčejně skromný a tak jsem se vlastně až po jeho odchodu dozvěděl, že společně se svým bratrem Sirem nahrál a nazpíval dvě nádherná CD polozapomenutých trampských písniček. Proto jsem neodolal a kontaktoval jsem Sira, abych se o tomto projektu dozvěděl víc. Dali jsme tedy společně dohromady tento krátký rozhovor:

Ahoj Sire, jak jste se Sosníkem vlastně přišli na nápad vydat CD ?

Ahoj Kapso. To bylo tak - brácha se mi jeden čas občas zmínil, že kamarádi žijící v zahraničí, když ho vidí a slyší někde hrát a zpívat, by chtěli nějakou nahrávku, zvukový záznam. Začal přemýšlet o tom, jestli by to nešlo natočit na kameru – tenkrát ještě VHS – a zvukový záznam nějak oddělit. Já tenkrát dostavěl rodinný dům v Brně v Cacovicích a za domem jsem měl takovou místnost pod zemí, bunkr jsem tomu říkal. Řekl jsem bráchovi, že by bylo lepší to zkusit nahrát nějak čistěji, bez hluků a ruchů okolí. A tak jsem pořídil nějaký mixážní pult a zkoušeli jsme něco nahrát - bez valného výsledku. Nakonec jsem si nechal postavit malé nahrávací studio, ponořil se do zákonitostí zvukového nahrávání, studia softwaru jako byl Cubase a Wavelab, stále jsem se musel učit něco nového. První CD jsme udělali kompletně včetně vypálení a labelu, který jsem tiskl na tiskárně také v tom bunkru. Takže další učení o grafice a tisku. Nakonec se nějak podařilo a CD "Písně skoro zapomenuté" spatřilo světlo světa ....

A podle čeho jste na CD vybírali písničky ?

Základní výběr udělal Sosník. Já mu navrhl zase pár písní, které se líbily mě, hlavně po hudební stránce, které se běžně u ohňů neslyší, protože jsou třeba pro běžného kytaristu těžké k zahrání. Tak vznikl první výběr písní na CD "Písně skoro zapomenuté". U druhého CD "Písně znovu nalezené" byl postup podobný. Zde jsme vznik tohoto CD determinovali cestou do USA na celosvětový potlach v Texasu v roce 2006, takže jsou tam i písně, které jsou spíš obecně známé.

Při studiovém nahrávání docházelo i ke zvláštním situacím, že jsem u nějakých skladeb, které se pokládaly za ryze české trampské písničky, najednou našel původní skladatele i nahrávku. Většinou se jednalo o americké písně, které kdysi někdo slyšel na rádiu Luxembourg nebo jako filmovou hudbu v kině a začal hrát s českým textem. Často s chybnými akordy a pozměněnou melodií. Většinou jsme nechali tu pozměněnou českou trampskou verzi, jen jsem opravil ty největší diskrepance, které i tak tahaly za uši. Také tu vedle "tradičních" trampských skladeb zazněly i Sosníkovy vlastní písničky, takže se tu mohl představit i jako autor. Na to druhé "americké" CD jsme dali i naši jednu společnou písničku – Na Stará místa, kde jsem složil hudbu a brácha text. Věnovali jsme ji kamarádu Petecovi, který žije od roku 1969 v USA v New Jersey.

Křest CD - jak jinak než na vandru, na Bobrůvce pod Mitrovem (bráchové Sir a Sosník držící své CD).

A to jste dali celé dohromady sami, nebo se na tom s vámi podílel ještě někdo další ?

První CD "Písně skoro zapomenuté" jsme dělali jen ve dvou. Já nahrál většinu hudby na kytary a brácha dozpíval playbackem zbytek. Na druhém CD jsme už měli v některých skladbách spoluhráče – Švorcáka z Brna na tenorové banjo, Haryho z kuřimských Kondorů na dobro, Dušana - Šanyho z Brna na foukací harmoniku. Už v širším "kolektivu" pak později vznikly ještě dvě další CD. Jordán z brněnských Rowers si tu nahrál svoje CD "Na půli cesty" ke svým padesátinám a pak ještě CD samotných brněnských Rowers.

Hluboce smekám, skvělá práce, obě CD jsou naprosto parádní a moc rád je poslouchám.Díky za rozhovor a těším se zase někdy na viděnou v lese. Ahoj!

Rádo se stalo, ahoj!

-

To nejlepší na konec

No a to nejlepší nakonec – obě CD vznikaly jako ryze nekomerční, jen tak, z radosti nad krásnou trampskou muzikou a taky pro potěšení kamarádů doma i v zahraničí. Proto mi Sir dal obě CD k dispozici a vy si je můžete volně stáhnout na konci článku v přílohách. Za všechny trampy tak Sirovi posílám veliké díky, stejně tak Sosníkovi tam nahoru a nesmím zapomenout ani na poděkování Sosníkově dceři Evě za příjemný pokec, doplnění informací a za fotky.

Informace o Sosníkově a Sirově osadě STON najdete zde: STON - Spojené trampské osady Norland

Kapsa, T.O. Mňouci + Sa-Jó.