Nové vydání KARPATSKÝCH HER s ilustracemi Ludvíka Kunce

Před časem jsme u praskajících kamen s kamarádem Willym probrali při grogu mnohé. A taky to, jak by bylo moc fajn, kdyby ještě někdy vyšla kniha Karpatské hry od Miloslava Nevrlého - Náčelníka a shodli jsme se na tom, že kdyby ji ilustroval karpatský malíř Ludvík Kunc, tak by to bylo hodně dobrý. Velké proto bylo moje překvapení, když mi za necelé dva měsíce došel mail o tom, že bude vydání Karpatských her, ilustrovaných Ludvíkem Kuncem - až jsem měl nutkání se podívat, jestli v těch kamnech není nainstalovaná nějaká „štěnice“:).

Karpatské hry - kniha, která poprvé vyšla v roce 1982 a stala se pro spoustu trampů, tuláků a horských poutníků knihou kultovní. I já patřím mezi ty, kteří začali jezdit na vandry do Karpat až po přečtení Karpatských her. A věřte mi, že není nad to, při unaveném ležení u ohně uprostřed opuštěných hor, pod hvězdnatou oblohou, kterou neruší světla žádného města - vytáhnout ze žracáku ohmataný svazek Karpatských her a začíst se do všech těch krásných kapitol popisující karpatské hory, přírodu, osamělé lidi zde žijící a hlavně si snad už po sté přečíst všechny ty nádherné popsané „Hry“, které se dají prožívat i na vandrech a toulkách kdekoliv jinde… Hra na poutníka z lehkým srdcem, Hra na jitřní slabost, Hran na hvězdný širák, Hra na hlad, Hran na veselou skromnost, Hra na diamantové zdraví… a další a další hry…

---------------------------------

Pro zájemce o Karpatské hry

Kniha KARPATSKÉ HRY stojí 285 Kč (plus pouze poštovné doporučeně, nic víc - žádné balné a tak dále).
V případě zájmu si knihu můžeš objednat přes náš e-obchůdek a to ZDE
Nebo napsat přímo na náš mail: trampsky-magazin@centrum.cz

-----------------

Stany jsou jako dívky, každý voní jinak, všechny nádherně. Každý jinak propouští sluneční jas, jitra v nich mají rozliční tvary. Zvláštní, jsou lidé, kteří nikdy neusínali ve vzdušném paláci.
Žebráčkové!
Mám-li pouhou plachtu, jsem stále ještě boháčem. Plátno dva metry dlouhé, dva široké, malý a lehký raneček a nemusím se bát noci. Ležím pod plachtou a prožívám dvojí radost, štěstí boháče a štěstí štvance. Mám dům, ale i vítr a hvězdy. Mám sucho, ale za deště se nemusím ohlížet na trochu vody. Kapky - věc ve stanu s podlahou povážlivá - vsáknou do země, vyschnou, zmizí. Přestane pršet a hvězdy se znovu objeví. Povylezu zpod plachty jako chrostík z vodní rourky. Na obličej mi občas kápne z větví, ale kdo by toho dbal, tělo je v suchu a oči vzhlížejí k nočnímu nebi. Zvláštní - jsou lidé, kteří dosud neusínali s očima upřenýma k nebi.
Veležebráčkové!
A nakonec přijdou cesty, kdy nemám nic. Bez stanu, bez plachty se chystám na noc. Je špatné jít vstříc dlouhé, deštivé temnotě. Zrak proto těká po nebi, po mracích, po houštinách. Je to dobré, polední mračna se před večerem rozplynula, rozpustila se v blednoucí modři, zmizela, prudce se ochlazuje. Noc bude jasná a studená, ale chlad nevadí, brzy si na něj zvykám. Utěšuji se vzpomínkou na Tarase Bulbu, že noční mráz na Divokých polích rozjařuje kozácké kosti. Sundávám batoh, den je za mnou. Náhle je dost času. Polehávám, také zeměkoule dotančila svůj každodenní sluneční tanec, zakroužila před svou hvězdou, její tvář hasne; nadchází noc. Zvláštní - jsou lidé, kteří nemají batoh, kteří nemohou a neumějí nosit s sebou všechno, co potřebují k životu.
Arcižebráčkové!

Ukázka z kapitoly Hra na hvězdný širák

Nové vydání Karpatských her vydalo nakladatelsví Vestri, kniha je vázaná, s přebalem a Ludvík Kunc do ní nakreslil celkem 24 ilustrací.

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým najdeš na Trampském magazínu a to v tomto článku.

A na závěr ještě tři obrazy Ludvíka Kunce (nejsou součástí knihy!), ale dávám je sem, protože jsou prostě krásný a k tomuto článku se hodí...