Písnička na víkend: OSADNÍ KOLEDA (Béďa Šedifka)

Od nepaměti čekám do dneška
Haleluja
Tu správnou hvězdu nesmím promeškat
Haleluja

Ať si to připouštíme nebo ne, stojí evropská kultura na křesťanských základech. A tak si v čase adventu téměř všichni zdobíme adventní věnec, na kterém postupně rozsvěcujeme čtyři svíce…
Nám křesťanům tyto svíce symbolizují Ježíše jako Světlo, které osvěcuje náš všední život. V adventu totiž všichni křesťané vyhlíží a očekávají příchod Toho, který proměňuje jejich život, a který naplňuje jejich přání.
Ale svíce na adventním věnci zapalují také Ti, kteří dar víry nemají. A tak si – ať již věřící či nevěřící – dáváme adventní věnec do středu svého domova s důvěrou v to, že nakonec v našem životě zvítězí pravda, láska, naděje a víra…
My trampové symbol čtyř ohňů – čtyř světel – velmi dobře známe už mnoho desítek let. Ve jménu čtyř světel zapalujeme své slavnostní ohně… Tuto symboliku převzalo naše trampské hnutí od českých woodcrafterů již ve třicátých letech minulého století. Symbolika k nám přišla oklikou až z Ameriky spolu s knihami a myšlenkami E. T. Setona, kterého ovlivnila křesťanská výchova jeho matky. Ta patřila k hnutí amerických kvakerů, kteří do Ameriky přišli v 17. století - z Anglie…tedy z Evropy.
A české trampské hnutí má také svého Pajdu, který je našim srdcím a duším blízký. A setkání s ním v lesním chrámu – třeba právě v adventu – je mnohým z nás bližší, než hledání v chrámech kamenných…
V adventním čase očekávání, můžeme a máme přicházet také k sobě samým. Máme vstoupit do vlastního srdce i do srdcí druhých. To očekávání se všichni snažíme zprostředkovat především dětem, podobenstvím o narození malého dítěte – Ježíška. Jde o čekání plné naděje, takové čekání, které rozevírá doširoka naše srdce. Je to očekávání, které může naše srdce otevřít a osvobodit pro to, aby v něm mohli přebývat druzí. A komu svá srdce otevřeme, závisí opravdu jen na každém z nás …
Jako trampům je nám vlastní také putování. Měli bychom si tedy dnes, na konci adventu, připomenout také příběh putování tří králů, kteří vyšli za betlémskou hvězdou, aby právě narozenému Ježíšovi přinesli dary. A nám trampům o vánocích přeci nejde o to, kolik dostaneme pod stromečkem dárků, ale o tom kolik blízkých kamarádů každý z nás obdaruje….
***
Adventní či vánoční příběh oslovoval a oslovuje dodnes mnohé autory. Oslovuje i nás trampy a také trampské psavce a trampské písničkáře. A právě oni nám ten dva tisíce let starý příběh přibližují v podobenstvích, kterým dokáží porozumět možná jen trampové, kteří alespoň jednou prožili osadní vánoce v zasněženém lese.
A tak si na konci adventu pusťte dosud jedinou trampskou OSADNÍ KOLEDU od Bédi Šedifky a přitom si přečtěte vánoční příběh, který před čtyřiceti lety zaznamenal na Brdech trampský psavec Houla…
Ať nepromeškáte svou Hvězdu a také požehnaný čas adventní i vánoční
Vám za redakci Trampského magazínu přeje
Petr Náhlík - Vokoun

Záběry, ve kterých Béďa Šedifka hraje OSADNÍ KOLEDU (a vypráví, co ho vedlo k napsání této písně) jsou s dokumentu Do ticha hraj mi dál, který o Šedifkovi natočil Láďa Moulis v roce 2010.

OSADNÍ KOLEDA na slezině Paběrek: Marko Čermák (banjo), Sylva z Lístku (panova flétna), Fredy z Podobni zvěři a Obluda (kytary), Jeffa z Podobni zvěři a Vladimír. Bohužel jde jen o půlku písně, ale i tak stojí za poslech..

Foto: Tony

A takhle ji do trampského časopisu PUCHEJŘ nakreslil v podobě komiksu Tom Zvědělík

Stanislav Zárybnický – Houla: VÁNOČNÍ (napsáno v roce 1973)

Motto: Nesem vám noviny poslouchejte
z podbrdské krajiny, pozor dejte...

Bylo to skoro na konci roku, někdy tak vokolo 24. prosince, vyjeli sme si udělat takový malý vandrácký vánoce na Brdy. Znáte to, poezie vozdobenýho stromku a lesa vokolo, trochu sněhu, 5 pod nulou a máte tu idyÍickej vobraz jako z kýčový trampský kresby.
A jak tak šlapu sám pomalu k seníku (parta dorazí až v noci), vidim na cestě před sebou pár divnejch stop. Šli tu ňáký lidi, celkem nedávno, dyk padá sníh a stopa je jak čerstvá a měli s sebou něco - sakra, kůň to nebyl, podkovy žádný? Du teda po tý stopě, stejně míři zrovna mým směrem až na křižovatku. Tady vodbočlla - nebo spíš já vodbočil na seňar.
No, máme 10 večír, to už ani voheň dělat nebudu, říkám si a lezu skrs jesle poklopem do tý tmavý voňavý místnosti, vandrácký grandnoclehárny. Rozbaluju, a když pak už ležím ve spacáku, někoho sem venku zaslech mluvit. Že by to už byli kluci? Na ty je trochu brzo. Ale to už hlava čouhá z poklopu a rozhlíží se po seníku. Povídám „Ahoj“ von se skoro lek a vodpověděl: „Dobrý večer. Prosím vás můžem se tu vyspat?“ „Ale to víš, že jo, polezte nahoru.“ „Děkuju. Ještě jdu opatřit na noc oslíka.“
A hele, říkám si, tak to byly ty podivný stopy, copak je to asi zač? Zespoda se vozývalo spokojený hejkání a mlaskání, to jak se vosel živil z jeslí voňavým senem. A už lezou. „Pojď nahoru, Marie“ pobízí svou ženu ten chlápek. Na trám pokládá tesařskou širočinu, snad to tu nechce zbourat, a hele ženská v jiným stavu? „Já jsem Josef a toto má žena Marie“ představuje chlap, tak mu podám ruku,“ a já jsem Houla“. No, jakž takž se uložili, a když chci znova usnout, vzbudilo mne sténání. A jéje, povidám si, to je nadělení.
Najednou zvenku hlasy, to jsou pardi. „Ahoj, ahoj, holky mám takovej dojem, že se dneska moc nevyspíte. A taky, že ne. Jenom sme si stačili podat ruce, řek sem jim vo co jako asi de, no a pak nás kluky i s Josefem vyhodily ze seňaru. Čučíme smutně a vyjeveně na sebe, Josef neví co udělat a kam jít, vtom po chvíli vyleze ze shora Tapina. „Všechno v pořádku - kluk jak buk na Kuchyňce“. Blahopřejeme postupně Josefovi, nad hlavami svítí ňáká kometa a Riki vytahuje na voslavu tu vánoční flašku rumu...

Osadní vánoce u ohně kdesi na Brdech...
Foto: Obluda

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
7181521
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
ZIP
Ahoj všem kamarádům a vše nej do roku 2017.Ať vám celta nepromokne,dříví krasně chytá a komáři vás neštípou a třeba se na cestách někde potkáme.Budu ten co se na trempíky vždy usměje:-)
AHOJ
Exod
Děkuji. Moc.
Wattapa
Každý rok v zimě si na tebe vzpomenu, na tvoje povídky, básničky a plkání u ohně, Houlo, ty syčáku.....:-)
Pelda
Nádhera. Díky.
jitřenka
Díky za koledu i za povídku. Taky jsem byla před lety na "takových malých vánocích na Brdech...někdy tak vokolo 24.prosince" a bylo to přesně, jak vypráví Houla, tedy "poezie vozdobenýho stromku a lesa vokolo, trochu sněhu, 5 pod nulou..." Ten vandr tenkrát pořádala Stráša a byl tam i Tony - Tapi tenkrát chyběla :-) a pokud si dobře pamatuju, nebyl tam ani Houla, ale na ten vandr nezapomenu,úžasná směsice romantiky, bezpečí blízkosti kamarádů, volnosti a vnitřního klidu - to by se mělo ordinovat místo léků :-)
Kubrt Samorost
Ahoj.Díky za nádhernou koledu i pěknou povídku. Konečně vím jak to opravdu bylo. Jen škoda, že jsem Houlu nepoznal.
Bestyjáš
Díky Vokoune za poctenicko a zamysleni tim zpusobene...
Tvoje prispevky a clanky jsou jednim z mala, co na FB ctu.
Dík.
vyoranavrana
:-)
moc hezky napsané, na člověka to dýchne
a chtěl by hned tam také být a zpívat s vámi
:-)
a tak si alespoň zpívám doma u PC
HALELUJÁÁÁ TU SPRÁVNOU CHVÍLI NESMÍM PROMEŠKAT HALELUJÁÁÁ
krásné svátky vánoční , pohodu a klid
užijte jak každý chce
tak to má být!!!
vyoranavrana
Mamut Praha
Ahoj Kamarádi,
musím vám hrozně moc poděkovat za tento článek,je až neuvěřitelně lidský a velká poklona kamarádu Vokounovi - dík,přečet jsem ho jedním dechem - hezké prožití svátků vánočních a ve zdraví přežití ten rok 2015,vám všem Kamarádi tímto přeje Mamut Praha AHOOOOOOOJ :-):-):-)