Trampové v hlavních filmových rolích - NA BRIGÁDĚ

Momentka ze scénky, kdy hospodský ukazuje žíznivému trampovi, proč mu nenaleje pivo...

Pro některé trampy jde o skoro kultovní film a přiznávám se, že mezi ně patřím i já a to již od doby, kdy jsem v roce 1990 viděl tento úžasný příběh v televizi.
Děj se odehrává v padesátých letech a drsný tramp Tomáš Hanák stopne autobus plný nadšených modrokošilatých svazáků, cestujících na brigádu do obce Sklepnice - pomoci v „boji o zrno“.
A nastává půlhodina neuvěřitelných scének, nadsázky, parodie i skvělých filmových záběrů, kdy brigádníci vesele pracují na poli, tramp zatím sedí u ohníčku a hraje si na kytaru a jen tak mimochodem se zamiluje do místní učitelky, se kterou za zpěvu písně Strom kýve pahýly prochází lesem v záři zapadajícího slunce.
Na učitelku si však vznáší nárok místní urostlý traktorista. Děj vrcholí závěrečnou družební hostinou místních zemědělců a brigádníků z města, kdy tramp nedostane najíst: „Kdo nepracuje, ať nejí!“ (komentář svazáckého politruka, zabavující trampovi ze stolu mísu s koláči), ani napít: „Američanům nenaléváme!“ (nápis pověšený nad pípou) a vše se zvrhne v hromadnou rvačku, kterou začne po vstupu učitelky do sálu, pěstní rozcvička trampa se žárlícím traktoristou. Hospoda je zdemolovaná, ráno se všichni probouzí v jejích troskách a zaprášení, pomlácení, ale šťastní se vzájemně loučí, líbají a odjíždějí autobusem zpět do města a to i s trampem, za kterým se od plotu své zahrádky dívá smutná uplakaná učitelka.
Ale protože v letech padesátých se napravovali i nenapravitelní jedinci, vše končí happyendem. Odjíždějící autobus na kopci zastavuje a již bývalý tramp, oblečený ve slušivé modré svazácké košili utíká zpět z kopce vstříc své lásce a budování lepší společnosti.

Děj příběhu jsem mohl prozradit, protože není k dispozici celý film (navíc pro spoustu z vás není novinkou), nicméně několik ukázek by se našlo. V té první je zachycena trampova cesta v autobusu plném svazáků, střet s jejich vedoucím a následná píseň NO TO SE VÍ, ve které zpívá svazákům o tom, "co je to tramp". Moc povedené...

Ve druhé ukázce se zamilovaný tramp prochází přírodou spolu se zamilovanou učitelkou a k tomu zpívá píseň STROM KÝVE PAHÝLY... Kam se hrabou nejdojemnější scény z "červené" knihovny

A třetí úkázka je sestříhaným výběrem z celého filmu a obsahuje několik obzvlášť povedených scének...

Úplně mimo článek se přiznávám - že se tady u počítače po shlédnutí těchto tří videí zase rozjařeně "šklebím" nad klávesnicí a to jsem tenhle příběh o "polepšeném trampovi" viděl už mockrát. Tak dobrou zábavu kamarádky a kamarádi...

Tony

Příběh Na brigádě je součástí pětidílného režisérského debutu Tomáše Vorla nazvaného Pražská pětka, natočený byl v roce 1988, hrají v něm členové Divadla Sklep a scénář je dílem Tomáše Hanáka.
Pražská pětka vyšla i v levných CD (edice Šíp), ale nevím, jestli se tohle CD dá ještě sehnat. Nicméně za pokus to stojí…

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
1061991
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Barry
Ahoj všichni.Zase jedna kásná vzpomínka na rok 1971. Kdy se jezdilo na Ameriku. Jednou jsme procházeli z Malé na Velkou chodbama, bylo dost zablácená cesta. Ke kolenům samá červenice, poté nás napadlo se na Karlštejně posylnit.Nevím, kde to zrovna bylo, i za bolševika se našloplno hospod. Při usdnutí nám bylo panem hostinkým oznámeno, že u nich nebudeme obslouženi, že nemáme patřičný oblek. Tak jsme se odebrali na vlak.U nádraží byla také hospůdka, tak jsme usedli tam. Kamadád Pída povídá, žebychom pojedli a hstinský si ho zmněřil pohledm a povídá. Byla by tam tlačenka s cibulí, salám s cibulí, rybyčky. Natož Pída vytáhl šrajtofli a začal před hospodským přehrabovat stovky - to byla okamžitá zmněna. Hostinský se předklonil a povídá, bylby tam řízeček, bramborový salát, svíčková, španělský ptáček. Jenom co dokážou peníze, to je jeden z mnoha zážitků z krásných vandrů na Ameriky v oněch letech. S pozdravem Barry T.O. NIAGARA Pardubice.
Bohouš Prcek Svoboda
Jak by řekly mé děti: "To je boží, táto" a moje vnoučátko řekne to to samé, protože to mají zděděné :-). Teď by můj vnuk než pochopí ( jsou mu čtyři a půl),řekl:"Ty vogo", dědo tak to bylo?" Odpověděl bych mu: "Ty vogo, bylo, ty vogo, už to nepřipuste". Bohouš Prcek Svoboda :-)