Trampská teritoria: ÚTERÁK

Úterák býval hodně trampsky frekventovaný zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech, v dnešní době je tam už trampů méně, nicméně na něm nebo jeho přítocích sídlí řada aktivních osad. Kromě nich je na Úteráku i několikdětských táborů, ve kterých je možno mimo letní měsíce, kdy jsou obsazené, tábořit. Podél potoka a v bočních údolích je možné nalézt řadu bezejmenných trampských campíků s ohništi a místy na spaní. Stačí hledat. Co je nepozitivnější, pořád je to oblast relativně opuštěná, nepotlouká se tam moc lufťáků, je tam minimum chat a díky tomu, že po většinu toku kolem potoka nevede silnice ani široká cesta, není tam ani velký výskyt papoušků na kolech.

Vzhledem k celkové délce toku 34 km rozdělím povídání o tomto trampském teritoriu na čtyři části.

Od pramene do Úterý

Úterský potok nebo-li Úterák, pramení kousek na západ od Bezvěrova a pět kilometrů jižně od Toužimi. To také určuje, jakým způsobem se na potok v této oblasti dostat. Tou nejtradičnější je samozřejmě vlakem a to do Toužimi, buď přes Bečov, nebo z druhé strany přes Žlutice. Pokud zvolíte dopravu autobusem, nabízí se spoj Plzeň - Karlovy Vary, s výstupem v Bezvěrově, Třebouni nebo Toužimi.
Klikni na fotku - zvětší sePři cestě z Třebouně nebo Toužimi to vezměte přes Třebouňský a pak i Branišovský vrch, na kterém najdete bývalou Davidovu observatoř. Dole pod kopcem už je samotný Úterák a Blažejovský rybník, kterým protéká. Pod vesnicí Branišov je u silnice studánka a kus dál po proudu přitéká zleva Bezděkovský a vzápětí i Telecí potok. U něj stával Zuckerův mlýn. Úterák je v této oblasti lemován zelenou turistickou značkou, ze svahů přitékají drobné potůčky, ze kterých je možné brát vodu. Jejich výskyt a vydatnost je ale značně závislá na ročním období a počasí. Nad Jansovm mlýnem je několik letních dětských táborů. U Jansova mlýna se zleva vlévá Lomený potok, u soutoku je několik chat. Pokud se rozhodnete putovat z Bezvěrova, jednou z cest je právě trasa po červené z Bezvěrova a pak uhnout na Lomený potok a na soutok. Druhou možností je jít z Bezvěrova do Branišova. Kousek za Jansovým mlýnem se dá od Úteráku uhnout doprava a dojít do Vidžína, pokud budete hledat koupačku, nabízí se pokračovat přes Vydžín na lesní rašelinitý rybník Štenská a na Úterák se opět napojit v Úterý. Pokud ne, dojděte po potoce až do Úterý. Je to malebné městečko se spoustou zajímavých staveb. Je tam i obchod a hospoda.

Z Úterý ke Starému mlýnu

Úterák těsně pod ÚterýmKlikni na fotku - zvětší seZa Úterým stojí bývalý Reličkův mlýn, chvilku je pokračující zelená značka lemovaná chatami. Na loukách dál po proudu je několik dalších táborů. V místě, kde z pravé strany přitéká Nezdický potok, se na zelenou značku napojuje modrá. Ta vás dovede například do Bezdružic – případně i opačně, protože Bezdružice jsou konečnou stanicí lokálky Pňovany – Bezdružice. Minimálně trasa z Bezdružic stojí za projití. Přímo proti soutoku na druhé straně louky je místo na přespání a ohniště. Dalším místem na trase po Úteráku je bývalý mlýn Barvírna, dnes opravovaná na soukromou chalupu. Zhruba o kilometr dál se z levé strany vlévá Dolský potok a současně trasu křižuje modrá značka. Doleva jde směrem na Blažim a dál až na karlovarskou silnici, doprava pak na Potín a dál ke Konstantinkám a na obě Polžice. Zbytek cesty ke Starému mlýnu vede podél dlouhé, rovné louky. U Starého mlýna přetíná údolí Úteráku silnice, která spojuje Konstantinovy lázně se silnicí karlovarskou.

Od Starého mlýna po Šipín

Klikni na fotku - zvětší seJe to asi nejhezčí část Úteráku. Hned od Starého mlýna vede odbočka doprava, která vás dovede na zříceninu Falknštejna. Pod ním je takzvaný Falknštejnský vodopád –není to sice žádná Niagara ale když je dost vody, za zhlédnutí stojí. Po necelém kilometru je přes potok lávka a za ní místo, kde dlouhá léta stávala trampská bouda Plesnivka – prý už od První republiky. Ta byla v devadesátých letech vypálena, pak to místo ještě nějakou dobu fungovalo jako potlachoviště. Dnes je tam jen malý převis, kde je možné v případě nepohody přespat – ale jen tak pro dva trampy. Kousek po proudu přitéká z pravé strany potůček, ze kterého je možné nabrat vodu. Je to jeden z mála, které v létě nevysychají. Pokud vystoupáte podél potůčku po jeho pravém břehu vězte, že kráčíte Srnčí stezkou. Ta vás dovede na dlouhou náhorní pláň, trampy nazývanou Drsná planina a po ní dojdete do Konstantinových lázní. Jede tam jak vlak, tak autobus. Trampové jsou vítáni zejména v hospodě U Krkovičky.
Dál po proudu potoka je vlevo další tábor a pod ním Hlaváčkův mlýn, kde se zleva vlévá Blažimský potok. Obzvlášť jeho ústí se prodírá krásným skalnatým kaňonem. Těsně nad soutokem na ostrohu je hradiště Ostrov. Za soutokem na levém břehu začíná systém prvorepublikových bunkrů, z nichž některé jsou trampy obsazeny trvale, některé příležitostně, některé jsou obnovovány spolkem vojenské historie a natřeny původním maskováním.

U většiny z nich jsou ohniště, někde i sezení. Bunkry se táhnou jak severovýchodním směrem po hřebenu ke Krsovu, Pláni a karlovarské silnici, na druhou stranu po proudu Úteráku. Od Starého k Hlaváčkovu mlýnu vede lesní cesta, dál pokračuje už jen stezka. Ta vás dovede až k Dudákovskému mlýnu a Šipínu, kde údolí přetíná další silnice. Pokud po ní vyrazíte doleva, Klikni na fotku - zvětší sedojdete ke krásné dřevěné kapli, u které je zázračný, mírně železitý pramen. Odtud už je jen kousek na Šipín, kde je kostel, budovy bývalé fary a hřbitov. Legenda praví, že Svatá Barbora chtěla na Šipíně postavit kostel, ďábel ale chtěl hostinec. Kameny, které byly ve dne použity na stavbu kostela, v noci satan zase vytrhl a zdil s nimi svůj bezbožný stánek. Tu se svatá rozzlobila, popadla malíčkem syna pekel a mrštila jím na druhou stranu údolí. Na skále, kam dopadnul zůstal podnes jeho otisk. Tento kámen se proto nazývá „Čertův kámen“. Na Šipíně je nádherná vyhlídka na soutok Úteráku s Hadovkou a na údolí obou potoků. Pokud od Dudákovského mlýna vyrazíte po červené značce doprava, půjdete proti proudu Hadovky, která se o něco níže vlévá do Úteráku, Nejprve je po levé straně na hřebenu Bezemínské hradiště s pohřebištěm pak a dojdete po třech kilometrech ke zřícenině Gutštejna. Hrad je přístupný, znalci ví i o úzké tajné chodbě, kterou je možné ze sklepení hradu prolézt a objevit se pod hradbami.

Kolem hradu je celá řada campíků, dokonce i potlachoviště, za potokem proti hradu studánka s korýtkem. Cestou dál dojdete na vlak do Strahova, nebo dál proti proudu Hadovky ke Studánce lásky, pod hrad Krasíkov, nebo-li Švamberk, a můžete přes Kokašice dojít do Konstantinek. Jestli sebou budete brát děti, v noci si dejte pozor na babu Wechslbutu, která krade hezké děti a místo nich podstrkuje ošklivé. Za pozornost stojí i Ovčí vrch s kapličkou nebo Okrouhlé hradiště mezi Gutštejnem a Konstantinkami.

Od Šipína po Hracholuskou přehradu

Klikni na fotku - zvětší seVraťme se na Úterský potok! Ze Šipína se cesta nevrací na rozcestí, ale na chvilku opouští potok a vede rovnou z kopce do Mydlovar. V nich určitě stojí z prohlédnutí starý most. V Mydlovarech se stezka i zelená značka pokorně vrací k potoku a pokračuje po jeho proudu na jih. Zhruba o kilometr níže je na pravém břehu zřícenina Sviňomazského hrádku, před ním pravostranný přítok Kozolupského potoka. Za další kilometr se u mostu u Trpist vlévá zleva Křelovický potok, což je poslední přítok Úteráku. Odtud je možné dojít do Trpist, kde je nejenom zámek, ale i vlaková stanice. To je na pravém břehu, zelená značka tady naopak definitivně opouští potok prudkým obratem doleva a míří do Krukanic a Pernarce. Pokud nechcete pokračovat po Úteráku, doporučuji po zelené dojít přes Pernarec až na Žebrácký potok a po něm až k Hracholuskám.
Pokračovat po Úteráku je od mostu už obtížnější, je nutné jít po cestách v lese na svahu levého břehu a už po jednom až dvou kilometrech se začíná projevovat vzdutí Hracholuské přehrady a s ním i první chaty, jejichž hustota s pokračující cestou radikálně vzrůstá. Vytrvalci, kteří dorazili až na přehradu mají nejbližší stanici Blahousty na pravém břehu, případně mohou po levém břehu dojít k mostu přes něj do Pňovan na trať Plzeň – Cheb.

Trampská teritoria v sousedství

Úterský potok a jeho okolí přímo navazuje na několik trampy vyhledávaných oblastí, takže je snadné ho třeba zaplánovat do programu velkého vandru. Když to vezmu od severu, hned v Toužimi, jen na opačné straně silnice Plzeň – Karlovy Vary se můžete napojit na nádherný horní tok Střely. Pod Bezvěrovem, opět za karlovarskou silnicí pramení Manětínský potok, protékající po severním okraji manětínského lesa a vlévající se do Střely v její nižší části, mezi Rabštejnem a Mladoticemi. Výše zmíněná silnice odděluje i teritorium Úteráku od Manětínského lesa samotného, obě oblasti se dotýkají mezi Trhomným a Štipoklasy.
Pokud se naopak podíváme západně od Úteráku zjistíme, že poměrně snadno přejdeme přes Teplou na sever od Marijánských Lázní do Slavkovského lesa, případně na jih, na Kosový potok. Na ten je to i kousek z Krasíkova nebo Hadovky, třeba přes Domaslav.

Úterák vodácký

Kromě toho, že je Úterský potok nádhernou trampskou lokalitou, je i vodácky atraktivní, čehož jsme už několikrát využili. Splutí připadá v úvahu jen během zimní nebo jarní oblevy, případně po silných deštích. Při rozhodování o tom, zda jet či ne je vhodné se orientovat podle stavu na vodočtu v Trpistech. Ten je dostupný na internetu na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Z podle mých zkušeností je pro plavbu od Starého mlýna potřeba 3,5 kubíku za vteřinu na onom vodočtu, ideálně pak 4,5. Pro plavbu z Úterý je potřeba aspoň 8 kubíků za vteřinu. Kilometráž jsem našel na serveru raft.cz, ale jen od Starého mlýna. O úsek nad Úterým jsme se nikdy nepokoušeli, je obvykle hodně zapadaný stromy a opravdu dost úzký.
Část potoka z Úterý ke Starému mlýnu je z počátku peřejnatá s několika skalními stupni a u bývalých mlýnů s jezy v různém stádiu rozpadu, později začíná meadrovat. Tam i zesílí přítokem Nezdického potoka, o něco méně mu přidá potok Dolský. Když jsem to jeli naposledy, v korytě bylo jen pár stromů, a pokud se pamatuji jen jedna nebo dvě lávky, které nešly podjet. Ale situace se mění každým rokem a je třeba být připraven na všechno.
Úsek mezi Starým mlýnem a Šipínem je jedna dlouhá peřej, kousek za Plesnivkou přehrazená rozpadlým jezem. Při větší vodě u Hlaváčkova mlýna kope zleva Blažimský potok. Lávky se v drtivé většině dají podjet, je třeba dávat pozor na padlé stromy.

Za Šipínem je ještě jeden rozvalený jez a tok mohutní soutokem s Hadovkou a opět začíná meadrovat. To pokračuje až k jezu u Trpist, který je vysoký a musí se po pravém břehu přenášet. Pod ním je krátká peřej a potok se zase vrací k meandrování. Plavbu je vhodné zakončit u mostu u Trpist, dál už se projevuje vzedmutí Hracholuské přehrady.


Jan Frána - Hafran

Předchozí Trampská teritoria:

ČESKÝ KRAS (Jan Pohunek - Přebral)

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
32111157
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Franta Henzl
Ahoj všem. Úterák, moje srdcová záležitost. Ať úsek nad Úterým, nebo dole... Plesnivku pamatuji v době největší slávy, osmdesátá léta, taky Karolinu, Zlatou laň... Potlachy, rýžování zlata, stavění lávek... Pamatujete někdo hospodského Slávu z Krsova? Jo, to byly večery! A hasičská klubovna v Ostrově... Těším se na tu samotu, která v udolí panuje. Ahoj na vandru, fr
Hafran
Ahoj Meny, za fotky z doby před 30 lety bych byl rád, i my jsme tam v té době zakládali osadu. Pošli mi je prosím na adresu hafran4@seznam.cz. Díky
Meny
Jen mail.
Meny
Chcete poslat pár dobových fotografií z před 30-ti lety? Osada Olše na hadovce pod Gutštejnem?
Jinak prima článek.
Hezký den. M
Josef "Harry" Frančík (J.H.F.)
S únorovým pozdravením Vám sděluji, že jsem dlouholetým trempem(a člen TO Šedý Vlk - Plzeň)a příznivcem krajiny údolí Střely a Úterského potoka. A v obou případech se jedná o můj rodný kraj. Současně také zde postavené Lehké Opevnění (LO)z let 1936-1938 na Úterském potoce a LO postavené na řece Střele z let 1937-8 zapříčinilo to, že jsem svůj zájem o tento fenomén LO rozšířil i o studium ve VHÚ-VHA ČA v Praze. Po shlédnutí fotografií a přečtení popisu o putování údolím Úterského potoka, mě trochu mrzí, že se autoři více také nevěnovali popisu zmíněného LO počínaje Hlaváčkovým mlýnem. Mimo to i popisem či nějakou fotografií zákopů z října 1938 od Hlaváčkova mlýna proti proudu až po silniční křižovatku - Vidžín - Dobrá Voda - Branišov - Bezděkov.
Je toho tam plno. A současně to souvisí s prvním hlavním obranným postavením naší Čs. armády v této oblasti v r. 1938. Tj. Plzeňská čára,Připojení na Blšanku a tzv. Toužimská příčka. Domnívám se, že i to je součást naší historie, a že to i velmi s trempováním souvisí právě zde. Protože LO bylo a je stále i dnes využíváno jako základna pro trempské kempy. Podobné to je i na řece Střele. Pro bližší podrobnosti doporučuji web str.- ropikynet. Děkuji za případnu pozornost. J.H.F.
Petr Vokoun Náhlík
Získáno od kamaráda Míry K. k informacím o budoucí přehradě na Úterském potoce:

Vážený pane,
v odpovědi na Vaše dotazy ve věci VD Šipín lze s ohledem na aktuální stav sdělit následující:

1. Vodní dílo Šipín na Úterském potoce není plánováno, ale je jen územně hájeno pro možné výhledové potřeby v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území (dále jen "Generel"). Úvahy o jeho možné realizaci se zřejmě vyskytly v návaznosti na výskyt suché periody koncem loňského a v letošním roce. Výhledová vodní nádrž Šipín však neleží v suché oblasti (je situována na přítoku do VN Hracholusky v její těsné blízkosti), takže úvahy o výstavbě VD Šipín se jeví jako předčasné.

2. Uvažované vodní dílo Šipín je sledováno minimálně od počátku 70. let minulého století. Bylo zařazeno a územně hájeno ve Směrném vodohospodářském plánu ČSR (SVP ČSR) jako výhledový variantní vodárenský zdroj pro oblast Stříbra a okolí. V současné době je zařazeno do výše zmíněného Generelu a územně hájeno v kategorii A jako rezervní vodárenský zdroj. V Generelu jsou uvedeny základní parametry tohoto vodního díla, mapa jeho umístění a stručný výčet zasažených nemovitostí. Náklady na realizaci zde uvedeny nejsou, protože nelze odhadnout jestli vůbec a v jakém časovém horizontu by jeho možná realizace připadala v úvahu. Generel je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Ministerstva zemědělství - adresa pro jeho stažení je: http://eagri.cz/public/web/mze/voda/planovani-v-oblasti-vod/priprava-planu-povodi-pro-2-obdobi/zverejnene-informace

S pozdravem,
Ing. Hugo Roldán
odd. styku s veřejností
Carolina
Tak kdo kdy pojede? ;) :-)
Michal Kupsa - Kapsa
Moc díky za nabídku, jel bych hned ale včera jsem dojel po 14 dnech z venku a mám toho plný kecky. Taky jedu do Brna volit, protože nechci udělat radost tomu divnýmu pánovi na Hradě tím, že bych nešel volit. Můžeme ale něco spáchat později, písnu ti hned, jak opravím PC.
Čárlí
Ahoj, tak to ze všeho vypadá, že bychom tam vyrazili tenhle prodlouženej víkend, takže to eventuelně můžeš napravit s náma ;-) - jedem vesměs od Brna, písni mi na mail kavol na seznamu, jestli náhodou ještě nemáš program a přidal by ses ...
Michal Kupsa - Kapsa
Pěkný čtení i fotky, po úteráku pokukuju už nějakej ten pátek ale ještě jsem se tam nedokopal. Budu to muset napravit .... :-)