Trampská teritoria: ZADNÍ STŘELA

Pramen a úsek do Toužimi

Jak už bylo zmíněno v článku o Úteráku, trampským teritoriem na sever od něj je horní Střela. Tato řeka, v minulosti známá i jako Žlutice, Lososnice, Schnella, Sagita, Brocnice či Šipka, pramení pod Prachometským kopcem, což je andezitová stolová hora u Toužimi, na severním okraji Tepelské náhorní plošiny, za vesničkou Prachomety Poblíž (cca 2,5km) se nachází jedna z nejúchvatnějších sakrálních staveb současnosti – Klášter Trapistů v Novém Dvoře, postavený podle návrhu Johna Pawsona, proslulého londýnského architekta.

Kraj kolem Zadní Střely je stále zaslíbeným trampským teritoriem...
Foto: Tony

Střela pramení sotva pět kilometrů od pramene Úterského potoka. Jenže zatímco Úterák se vzápětí vydává na jih, aby vtekl do Mže v místě Hracholuské přehrady, Střela se vydává na sever a dlouhým obloukem se stáčí na východ, aby se s vodami Úteráku setkala na jejím soutoku s Berounkou.
V popisu tohoto trampského teritoria budeme postupovat dolů po proudu. V prvním úseku mezi prameništěm a Toužimí není z trampského hlediska příliš zajímavý, nepříliš vydatný tok protéká loukami a mokřady. Proteče rybníkem Kosmová a stejnojmennou obcí. Za ní se stáčí severovýchodně, protéká Vackovým rybníkem a vzápětí se vlévá z pravé Toužimský potok.
Toužimský potok začíná vyústěním meliorace na východním úpatí Třebouňského vrchu, 1,5 km severovýchodně od Třebouně na polní trati U Zastávky, při železniční trati Rakovník - Bečov nad Teplou, která je vedena údolím potoka. V minulosti potok ústil do Černého rybníka na soutoku se Střelou.
Ještě před Toužimí je na řece nádrž a pak už říčka vtéká do města. Na jeho počátku protéká rybníkem Šinka, na konci Podzámeckým Rybníkem.

Toužim

Do Toužimi jedou vlaky i autobusy, proto většina vandrů na horní Střelu začíná nebo končí právě tady.

Nádraží v Toužimi.
Foto: Tony

Historická část Toužimi je památkovou zónou. Je tam několik historických areálů. Největší je areál zámku (Horní a Dolní zámek s pivovarem, hrázděný objekt hospodářského dvora, kočárovna, kaple sv. Kříže). Horní zámek obsahuje zbytky proboštství a gotického hradu, rozšířené mohutným pozdně gotickým palácem, Dolní zámek vznikl renesanční přestavbou předhradí kolem roku 1544. Na sever od zámku je barokní pivovar z poloviny 18. století, při něm renesanční kašna a barokní kaplička sv. Kříže. V Karlovarské ulici při zámku najdeme pozůstatky Dolní městské brány zbořené v roce 1848. Další je areál farního kostela Narození Panny Marie, fara, bývalá městská radnice, děkanství, Steinbachův dům, mariánský (morový) sloup a městská kašna na náměstí Jiřího z Poděbrad, opevnění města, kaple sv. Anny, městský dům čp. 43 s renesančním portálem, můstek pod zámkem, gotické a renesanční podzemí jádra města a měšťanské domy.

Od Toužimi ke Žlutické přehradě

Z Toužimi je Střela doprovázena modrou turistickou značkou a protéká příjemným, zalesněným údolím. Po cca 5 kilometrech řeka zatáčí na východ, zatímco modrá turistická pokračuje na sever. Dá se jít podél řeky po obou březích, ovšem jen pravý je zalesněný a je v něm několik pěšin.

Střela pod Toužimí.
Foto: Hafran

Po dalších pár kilometrech dojdete k silničnímu mostu mezi Kozlovem a Kojšovicemi, od něhož už jsou zalesněné oba břehy. Po cestě přitéká do Střely několik malých potůčků, ze kterých je možné brát vodu. Od mostu vede po pravém břehu lesní cesta, dá se jít i po břehu levém. Mnoho z těchto luk v létě slouží letním táborů, na jejichž místech je i několik campíků a příhodných míst k táboření.

Po dalších pár kilometrech...
Foto: Tony

Zleva do Střely vtéká Bochovský potok a o kus dál dojdeme k bývalému Tomšovu mlýnu, kde stávala před lety vypálená bouda Kalátovna.

Bývalý Tomšův mlýn, ve kterém se ještě před pár lety nacházel trampský srub zvaný Kalátovna.
Foto: Hafran

Tady se připojuje Skokovská poutní stezka a bohužel pro trampy i cyklostezka. Obě naštěstí Střelu brzo opouští a vy se podél řeky dostanete na další louky s campíky a tábořišti.

Foto: Hafran

Z pravé strany se do Střely vlévá Luhovský potok. O kus dál se opět napojuje poutní cesta a to je neklamným znamením, že se blížíte k vodní nádrži Žlutice. Je to nádrž na pitnou vodu, a proto je přístup k ní omezen.

Pěšina kolem Střely.
Foto: Tony

Jsou dvě možnosti, jak ji obejít, buď lesy na jihu směrem k železnici mezi Toužimí a Žluticemi, zhruba kolem vesnic Přestání a Mostec a dojít na Borecký potok, který bude popsán dále, nebo severní cestou, přes Skoky a Verušice.

Kolem přehrady – jižní trasa

Jižní cestou je asi nejvýhodnější opustit Střelu za Doubským mlýnem, na soutoku s Luhovským potokem a vydat se buď proti jeho proudu, nebo projít nad Střelou po úbočí Čertova vrchu. Tahle oblast je bohatě zalesněná a lze tam nalézt i několik potoků s použitelnou vodou. Jeden z nich se vlévá zprava do Luhovského potoka, další stékají přímo do přehrady. Je možné projít pře vsi Přestání a Mostec až pod hráz Žlutické přehrady, nebo zvolit o něco jižnější trasu a přes Lažany dojí do Štědré. Ve Štědré je zámek, který byl založen roku 1630 Kokořovci, po roce 1730 přestavěn a stal se rezidencí.

Zámek Štědrá.
Foto: Wandri

Roku 1747 zámek v důsledku nepozornosti sloužících vyhořel, 1751 byl obnoven a přestavěn v pozdně barokním stylu. V roce 1830 získal svůj dnešní vzhled. Za posledního příslušníka rodu Kokořovců Ludvíka se žlutické panství dostalo roku 1876 pod nucenou správu a o deset let později je získal Karel Proksch. Zanedlouho byla na zadlužené panství nucená správa opět uvalena a až roku 1915 získal celé panství rytíř Josef Menčík, kterému patřilo až do roku 1945. V druhé polovině 20. století byl zámek ve Štědré majetkem Československého státu, byl využíván pro potřeby státního statku, nacházela se zde rovněž obřadní síň, kino a kanceláře. Po roce 1989 byl zámek prodán soukromému majiteli. Budovy nebyly využívány, zpustly a ocitly se na pokraji zkázy. Zřítil se portikus v jižním průčelí, střechami zatékalo a byla narušena statika budovy. Po epizodě se soukromým vlastníkem zámek i s parkem v prosinci 2011 koupila obec Štědrá a zahájila práce na jeho rekonstrukci. První výraznou změnou k lepšímu je nová střecha na hlavní budově areálu, další opravy budou následovat podle finančních možností obce. V současné době se rekonstruují první salonky a zřícený balkon se zimní zahradou. Postupně se také začíná čistit zanedbaný park. Pro nás je zajímavé, že současným kastelánem je tramp Petr Rasken Chaloupka, z jehož iniciativy je na půdě předzámčí umístěna malá expozice o trampingu, z které by snad časem mohlo vzniknout Muzeum trampingu.

Trampská výstava ve Štědré.
Foto: Wandri

Na zámku probíhají kulturní akce a mezi nimi i ty s příznačným názvem Potlach na zámku. Informace o nich najdete na webovkách památky.

Potlach na Štedré.
Foto: Wandri

Nedaleko od zámku je směrem na východ, nad tratí ze Žlutic a nad Mlýnským rybníkem na Boreckém potoce zřícenina Štědrého hrádku. Zachovalo se z něho několik zdí, cisterna na vodu a sklep s klenbou. I tuto památce se Rasken pokouší zachránit, v současné době jedná o opravě pobořené klenby sklepení.

Štědrý hrádek.
Foto: Wandri

To už budete na Boreckém potoce, který směřuje spolu se železniční tratí na sever ke Střele pod přehradou. Na tomto potoce je celá řada trampských campů, do potoka stékají pitelné potůčky a časté křižování trati se mnoha mosty a tunely z tohoto úseku dělá velmi romantickou oblast pro táboření. Zde se pak setkává jižní trasa s tou severní.

Na trati nad Boreckým potokem.
Foto: Tony

Kolem přehrady – severní trasa

Pokud se rozhodnete pro severní cestu, je výhodné se držet poutní stezky a po ní dojít až poutnímu kostelu Navštívení Panny Marie ve Skocích. Rozhodně doporučuji návštěvu, obvykle tady má průvodcovskou službu nějaký dobrovolník a pak záleží na tom, na koho narazíte. Můžete se setkat s nadšencem, který vám uvaří čaj, dopodrobna povypráví o historii místa a provede vás po celém kostelu, nebo se můžete setkat s chladným přijetím, kdy na vás bude pohlíženo jako na obtížný hmyz. Zažili jsme obé.

Skoky.
Foto: Pavlís

Ovšem historie Skoků je nanejvýš zajímavá. Tato vesnice, také známá pod německým názvem Maria Stock, byla ještě před válkou prosperujícím centrem okolí, zejména díky kostelu, po nímž vyvěral pramen zázračné vody a který sloužil poutníkům z širokého okolí. Mimochodem, podle zdejšího obrazu Panny Marie se používá úsloví Panenka Skákavá – dříve Panenka ze Skoků. Vše změnila válka, napřed odchodem českého obyvatelstva po Mnichovu, poté odsunem Němců v roce 1945 a dosídlení obyvatelstvem z východního Slovenska. V roce 1948 tady žilo už jen 43 obyvatel v 18 domech.

Vyrabovaný vnitřek poutního kostela ve Skocích.
Foto: Tony

Skoky chátraly a opuštěné domy byly postupně bourány. Jen kostel se stal v roce 1958 chráněnou památkou. V roce 1965 odřízla od světa stavba Žlutické přehrady, dokončené v roce 1968. V té době už zde žilo jen 16 obyvatel, kteří byli až na jednu ženu vystěhováni do okolních obcí a armáda zbytek budov zbourala. Poslední obyvatelka tragicky zahynula v roce 1982 ve studni. V roce 1990 byl kostel vrácen církvi a v roce 1993 se stal terčem nájezdů zlodějů, při nichž byl celý interiér zničen a rozkraden. Jen malou část se podařilo odvézt a zachránit v depozitářích. V současné době se o kostel stará Toužimské občanské sdružení „Pod střechou,“ a probíhá sbírka na obnovu kostela. Kostel je dějištěm jak církevních poutí, tak i kulturních akcí, koncertů a podobně.

Cestou ze Skoků je možné držet se Poutní stezky...
Foto: Tony

Cestou ze Skoků je možné držet se Poutní stezky, která vás zhruba po kilometru od kostela přes kopec dovede ke studánce v údolíčku s malým potokem. Bohužel, studánka podtéká, a pokud je zrovna sucho, voda z ní je nedostupná. Sledováním potůčku sestoupíte do údolí, kterým protéká Ratibořský potok.

Ratibořský potok.
Foto: Tony

Tento potok pramení na jižní straně Doupovských hor, v sedle mezi nejvyšší horou Hradiště a vrchem Nad Ovčárnou, cca 3 km severně od zaniklé osady Březina ve vojenském újezdu Hradiště. Na své cestě ke Střele protéká Herstošicemi, má jen dva významnější přítoky Těšetický a Údrčský potok. Ústí do Střely, přesněji do Žlutické přehrady. Střední část potoka má mírnější spád a meandruje, na dolním toku u Údrče se zařezává do lesnatého terénu Tepelské vrchoviny, stává se bystřinou s korytem plným balvanům. Najdete na něm celou řadu zřícenin mlýnů a pil. Na toku je několik rybníků, největší je Tišina u Kuželova mlýna.
Po jeho překročení vás bude čekat opětovné stoupání a pak cesta úbočím nad přehradou až do Verušic. Druhou možnou cestou ze Skoků je po poutní stezce do Polomu, tam se napojit na červenou turistickou a po ní se vydat na východ a přes Ratiboř dojít do Verušic. Z nich už se dá jednak po červené, jednak po poutní stezce dojít přímo do Žlutic.

Borecký potok

Na Boreckém potoce.
Foto: Hafran

Jestli bude mít ještě den času a budete hledat místo na přespání, seběhněte z Verušic dolů ke Střele a po ní až k soutoku s Boreckým potokem. Cesta proti jeho proudu vás zavede k trati na Toužim, kde najdete spoustu romantických tunelů a starých kamenných mostů, jak potok několikrát trať křižuje a na jeho břehu celou řadu trampských campíků. Jejich stav je proměnlivý, podle toho kdo je navštěvuje a jak se tady chová. Nicméně místo na dobré táboření a nocleh se najde vždycky. Z okolních potůčků je možné nabírat vodu, dřeva bývá dost.

Jeden z tunelů nad Boreckým potokem.
Foto: Tony

Cesta do Žlutic se pak obvykle odehrává po kolejích, podél potoka a pak Střely.

Přítoky Střely

Protože se tímto chýlí putování po horním toku Střely, přidávám přehled větších potoků, které se do ní v tomto úseku vlévají.

Toužimský potok - pravý přítok
Útvinský potok- levý přítok
Přílezský potok- levý přítok
Číhanský potok- levý přítok
Bochovský potok- levý přítok
Luhovský potok- pravý přítok
Jesínecký potok- levý přítok
Ratibořský potok- levý přítok
Borecký potok- pravý přítok

Žlutice

A když už jednou budete ve Žluticích, můžeme si o nich něco povědět a pokud zbyde čas i prohlédnout.

Po kolejích do Žlutic.
Foto: Tony

Žlutice byly založeny asi už během slovanské kolonizace jako obchodní stanice, první písemná zmínka o Žluticích pochází z roku 1186, kdy byly majetkem kladrubského kláštera. V první polovině 13. století získal Žlutice Boreš z Oseka-Rýzmburka, Hrabišicům pak patřily do roku 1415. Proto také mají hrábě v městském znaku. Datum povýšení Žlutic na město není známo. V následujícím století Žlutice měnily majitele, až se dostaly do majetku Vřesoviců a na jejich obranu byly postaveny dva hrady, Nevděk a Mazanec.
Největšího rozmachu dosáhly Žlutice v období renesance, z té doby pochází jedno z nejkrásnějších děl iluminátorského umění 16. století,Žlutický kancionál. Jeho faksimile je uložena v městské m muzeu. Období rozkvětu doznívalo za vlády Lobkoviců z Hasištejna a Kokořovců z Kokořova, kteří městský hrad v druhé polovině 17. století přestavěli na barokní zámek s rozsáhlou zahradou.
Po třicetileté válce, kdy došlo k dramatickému poklesu české populace,nastala germanizace kraje. Význam města poklesl po přenesení sídla vrchnosti v roce 1732najiž zmíněný zámek Štědrá. Zámek ve Žluticích podlehl požáru a zachovala se pouze Zámecká brána.
V roce 1897 byla vybudována železniční trať. V letech 1938–1945 patřilo Žluticko k Německu, jako důsledek Mnichovské dohody.

Čekání na odjezd nedělního vlaku na zahrádce nádražní hospůdky ve Žluticích.
Foto: Tony

Zajímavá místa ve Žluticích

Centrum města je městskou památkovou zónou.
Radnice, v renesančním slohu.
Zámecká brána z roku 1680.
Kokořovský dvůr.
Muzeum na Velkém náměstí– archeologické nálezy, Žlutický kancionál, Městská šatlava.
Kostel svatého Petra a Pavla u poloviny 14. století, varhany z roku 1774, které jsou národní kulturní památkou.
Podzemí – stavěné od středověku do poloviny 19. století, většinou dvoupatrové, dnes je zde i divadlo a lapidárium.
Kaple svatého Jana Nepomuckého.

Žluticemi náš popis tohoto nádherného a pořád ještě dost opuštěného trampského teritoria končí, je čas nasednout do vlaku, ať už směrem na Toužim, nebo na Blatno u Jesenice a vydat se domů, proto přidám i pár informací o dopravě.
Do města vedou autobusové linky z Karlových Varů, Toužimi, Plzně, Chýše a Mariánských Lázní, přes Žlutice vedou dvě železniční tratě,trať 161Bečov nad Teplou – Blatno u Jesenice – Rakovník, pro osobní i nákladní dopravu a traťProtivec – Bochov, pouze pro nákladní dopravu.
Ve Žluticích jsou železniční stanice a zastávky:
Žlutice – železniční stanice, asi 1 km od centra
Záhořice – železniční zastávka, asi 1 km od centra Záhořic a asi 4 km od centra Žlutic
Protivec – železniční zastávka (odbočka na trať č. 163), asi 1 km od centra Protivce a asi 6 km od centra Žlutic.
Horní Střela vodácká
Bohužel se mi zatím nepodařilo se na tento úsek dostat s lodí, server Raft udává pro sjízdnost úseku od bývalého Chylického mlýna až po vzdutí přehrady limit 70 cm na vodočtu v Plasích. Trochu problémem může být přístup k řece v cíli, asi nejbližší sjízdná cesta je u bývalého Rohrerova Mlýna, v místě kde se vlévá Jesenický potok. Sjízdnost cesty se ovšem v závislosti na počasí a případné sněhové pokrývce mění a je samozřejmě závislá i na typu vozidla. Proto doporučuji si ji napřed ověřit. Vzhledem k tomu, že mám na tento úsek už dlouho zálusk, doplním tento článek o osobní zkušenost, jakmile tento plán vyjde.

Jan Frána - Hafran

Videem k tomuto trampskému teritoriu je klip písně Starý dům od skupiny Listolet, který byl natáčen na Střele a je plný krásných záběrů okolní přírody a řeky Střely.

Předchozí Trampská teritoria:

ČESKÉ ŠVÝCARSKO alias ZADNÍ ZEMĚ (Višňák)

ČESKÝ KRAS (Jan Pohunek - Přebral)

ÚTERÁK (Jan Frána - Hafran)

ŠIFRY (Jan Pohunek - Přebral)

OKOLÍ ZLATÉHO KAŇONU (Jan Pohunek - Přebral)

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
19142121
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
šmidla
to som blázon... vždy som si myslela že tento klip je z Oslavky. Vidím Čertov most a lavičku cez Oslavku od Kančej lúky, nie?
Václav Burle
Něco o Střele, Úterském potoku, Hadovce atd. na burle.blog.cz.

Jinak zde pěkné počteníčko. Už roky se chystám z Toužimi po Střele. Za dva měsíce vyrážím...
Will
Kromě pěkného článku díky i za tip na kapelu Listolet - neznal jsem a je to fajn muzika :-)