Velký vandr Českou Kanadou a po Lužnici

Stalo se už tradicí, že T.O.Kopretina každý rok na začátku července vyráží na svůj Velký vandr, který má obvykle pětidenní pěší část s cílem u nějaké řeky a následuje čtyřdenní vodácká etapa. Letos se na osadních slezinách dohodlo, že se pojede do České Kanady a spluje Lužnice, pravděpodobně s Novou řekou a Nežárkou.

Foto: Lucka

1.6. Celá letošní expedice začíná už v pátek, kdy se první část výpravy schází na koncertu Nezmarů v Třeboni - šerifka Lenucha, její přítel Ondra, Dany, Dáša a Horác s Kryštofem a Sašou.

Osadní pocta největšímu českému géniovi - Járovi Cimrmanovi.

2.6. Zatímco třeboňská část se připravuje k přesunu do Jinřicháče a Dany k návratu domů, z Plzně vyráží druhá skupina ve složení Jana, Cíba, Hafran, Luky, Fanny a Lucka vlakem do Jindřichova Hradce. Na stanici úzkokolejky se obě části spojují a vláčkem se přesouvají do Kaprouna. Nad hlavou slunečná obloha, na obzoru černé bouřkové mraky. V Kaprouně vystupujeme a po nezbytném vzdání pocty Cimrmanovi, u jehož pomníku pořizujeme společné foto, vyrážíme na cestu. Ta vede nejprve do obce Kaproun, kde se občerstvujeme, z ní pak jihovýchodním směrem. Cílem je náš oblíbený rybník Olien. Navečer jsme na místě, stavíme tábořiště a jdeme se vykoupat do průzračných vod rybníka. Cíba z nedaleké Skalky zajišťuje vodu. Zatímco všude kolem je bouřka, nám počasí přeje až do desáté hodiny večerní, kdy naše hraní přerušuje déšť.

Koupací rybník Olien...

Muzeum českého opevnění.
Foto: Hafran

3.6. Ráno je už zase krásně, i když se proti dusnu minulého dne citelně ochladilo. Vydáváme se na cestu, na Skalce doplňuje zásoby vody a dílem přes les a louky, dílem po silnici se přesunujeme do Starého Města pod Landštějnem, Lucka se odpojuje a jde se podívat na Landštejn. Obědváme a před další cestou se loučíme s Dášou, která zůstává a čeká na autobus směrem domů. Jdeme směrem na vykopávky vesnice Pfaffenschlag. Tam se opět dělíme, část jde do Slavonic, část na Muzeum čsl. opevnění a část zůstává na Pfaffenschlagu. Po drobné epizodě se ztracením a znovu nalezením Hafranova mobilu se posledně jmenované dvě skupiny vydávají na přítok bývalého Pstružího potoka a zakládají tábor. Skupina Slavonice se spojuje s Luckou, která ve Starém městě počkala na nového člena výpravy Mejlu a vydává se za první skupinou. Po malém bloudění se nakonec na tábořišti definitivně všichni shledávají.

Foto: Lucka

4.6. Je pondělí a před svátky jediná příležitost k doplnění zásob. Scházíme do nedalekého Stálkova, ale obchod tam není, proto míříme na Grasselovu stezku a po ní se vydáváme do Českého Rudolce. Nakupujeme a obědváme, prohlížíme si kostel a zámek, načež míříme směrem na východ, Ivoš si vyvrkne kotník, ale hrdinsky šlape dál. K večeru míříme do hloubi lesa, kde po delším hledání nacházíme nocleh na protržené hrázi bývalého rybníka, na soutoku dvou potůčků. Počasí je nádherné, ani nestavíme bydlíky. Vaříme, hrajeme.

Foto: Hafran

5.6. Naše další cesta vede na obávaný Kunžak, kde jsme minule dost zoufale bloudili. Tentokrát se daří prokletí zlomit, nejenže šťastně dorážíme do Kunžaku, obědváme, ale i ho úspěšně opouštíme. Naším novým cílem je Šlápiho hacienda na břehu Ratmírovského rybníka, kde nás čeká nejen hostitel s rodinou, ale i buřty, pivo, chléb a rum.
To si tak Šlápi sedí v klidu na chajdě a zničeho nic z divočiny vynoří dvanáct divokých trampů - ba ne, Šlápi nám přišel naproti a na jeho haciendě nás čekal nejen prohřátý rybník, ale i chlazené pivo a na večer buřty, chléb, jindřichohradecký rum a úžasná grilovaná zelenina od paní Šlápiové!!!
Radostně jsme naskákali do rybníka a vrhli se na pěnivý mok. Brzy to začalo vypadat, že ho bude málo, proto nám Šlápi zapůjčil loďku a omladina odveslovala přes rybník do hospody zásobu doplnit.
Následný večírek se mimořádně vydařil a protáhl se do pozdních nočních hodin.

U Šlápiů na rybníku...
Foto: Lucka

6.6. Ráno je poněkud kalné a tak se výprava opět rozděluje. Jana s Cíbou a Hafranem se nechávají převézt na druhý břeh rybníka a poté míří do údolí Hamerského potoka a podél něho až do Jindřiše, zbytek se po nezbytném rozloučení s hostiteli vydává do Střížovic na úzkokolejný vláček. Opět se shledáváme v Jindřichově Hradci, kde ale nastává definitivní loučení. Polovina, tedy Cíbové, Hafran a Horác s potomky se přesouváme do Suchdola, pro zbytek letošní vandr končí a rozjíždějí se, většina do Plzně, Ondra do Brna. Večer doráží do kempu v Suchdole Miloš s Kristýnkou a přiváží nám dva nafukovací Scouty jménem "Andulka" a "Amazonka".

Foto: Lucka

7.7 Začíná vodácká část Kopretinského velkého vandru. Ráno nám půjčovna předává další dvě lodě, balíme, nakládáme a vyplouváme do meadrů Lužnice směrem k Majdaleně. Stav vody je příznivý, počasí ideální a trasa krátká, takže si to vychutnáváme. U Pilaře si dáváme oběd a odpoledne připlouváme do Majdalény. Večer se k nám opět připojuje Dáša, které se zázračně podařilo zajistit si hlídání dětí. Doplňuje tak posádku "Andulky" Horác + Saša. Vzhledem k tomu, že po kempech visí upozornění, že je zavřený kemp v Hamru a Jemčina nebere vodáky, řešíme, jak si rozložíme další denní etapy. Problém nám řeší maník z půjčovny, který prozradí, že momentálně vodohospodáři pouštějí dostatek vody do Staré řeky, takže jsou dobré podmínky pro její splutí. Jásáme a těšíme se na zítřek.

Lužnice...
Foto: Hafran

8.7. Na Rozvodí uhýbáme doleva a noříme se do meandrů a vrbiček Staré řeky, kličkujeme mezi popadanými kmeny, plácáme komáry a hovada. Na řece jsme skoro sami, cestou registrujeme jen jednu větší skupinu, jednu dvojici lodí a jednu osamocenou. Naštěstí míst, kde by se muselo přetahovat je jen pár a tak cesta příjemně ubíhá. Odpoledne připlouváme k Hlíně, kde si dáváme oběd a to znamená, že jako pokání za orgie vodácké romantiky v meandrech Staré řeky nás čeká za chvilku Rožmberk. Obáváme se pražícího slunce a obvyklého protivětru. Jenže i teď je nám Pajda - nebo možná Melounek - přívětiv. Na začátku vzdutí se zatahuje a nastává dokonalé bezvětří, během něhož jsme za hodinku u hráze. Přetahujeme lodě a po chvilce jsme v příjemném kempu v Lužnici.
Večer u vedlejšího ohně hraje ta větší vodácká parta, posloucháme, povídáme si, a když v jedenáct odpadnou, přebíráme štafetu a muzicírujeme, dokud nás chvilku před jednou nevyžene déšť.

Foto: Hafran

9.7. Ráno už je zase modrá obloha. Po včerejší dvacetikilometrové šichtě nás čeká krátký úsek do Měruše. Voda přes noc znatelně klesla, teď už by to asi na Starou řeku nebylo. Cestou dojde na jednom zrádném stupni k jedinému cvaknutí jedné z plastovek a odpoledne dorážíme do kempu. Ten už není pro vodáky tak přívětivý, lodě se musí docela daleko nosit, je plný aut, rybářů a cyklistů. Zbytek dne trávíme koupáním, obhlídkou okolních pískoven. S večerem nastupují do akce největší mračna komárů, které jsme letos potkali, do toho se kempem line "vůně" dobře uleželé rybí návnady od jednoho auta rybářů. Hrajeme, zpíváme, je to poslední večer vandru.

Foto: Dáša

10.7. Vyplouváme na závěrečný krátký úsek do Veselí, tam předáváme půjčené lodě, balíme ty vlastní a odjíždíme domů.
Letošní velký vandr T.O. Kopretina a jejích kamarádů se mimořádně vydařil, jak počasím, za což srdečně děkujeme Pajdovi, Melounkovi, Perunovi a vůbec všem přírodním bohům, tak díky nádheře České Kanady a Lužnice. Také děkujeme Šlápiovým za milé pohostinství a trpělivost při naší invazi do jejich soukromí. A musíme hlavně poděkovat naší šerifce Leňuše, za to, jak to celé krásně vymyslela. Celkem se tedy tak či onak zúčastnilo šestnáct lidičků, z toho osm osadníků a osm kamarádů. A ti, kteří letos nejeli, mohou jen litovat a závidět. Tak snad jim to vyjde za rok...

A závěrečné foto...

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
122216194
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
KAMI
Až mně svrbí dlaně touhou se opřít do pádla. Hned bych se s vámi vydal, hlavně na tu Starou řeku. Trampováni je mládí a tak jak dlouho se trampuje tak dlouho nás mládí neopouští. Prima článek, mnoho štěsti Hafrane a Kopretiny.